Kontaktní email:
entru@centrum.cz
Setkání bylo zahájeno odhalením pamětní desky 51.vrp u Památníku letectví v Dolní ulici v Prostějově.
U příležitosti 50. výročí založení a 30. výročí zrušení 51.vrp vydal poslední velitel 51.vrp plk.v.v. Ing. Jiří Macura
PAMĚTNÍ LIST
Společné foto
Vážení hosté, dámy a pánové, letečtí přátelé!
Dnešní setkání není jenom setkáním příslušníků 51.vrp po roce, ale je to setkání, na kterém bychom si měli připomenout jak náš 51. vrp. vznikl, s jakými potížemi se potýkal, jakých úspěchů dosáhl a proč byl nakonec 31. 12. 1994 zrušen. Proto také děkujeme organizátorům a tvůrcům dnes odhaleného památníku, který na tuto historickou skutečnost bude upozorňovat.
Dne 1. září 1974, tedy před 50 lety, nastoupili příslušníci odloučené části 1. dvlp, jehož velitelství sídlilo v Mošnově, před hangárem na letišti v Prostějově, aby vyslechli rozkaz prezidenta republiky Ludvíka Svobody o ustanovení 51. vrp., velitelem kterého byl jmenován Jaroslav Hejna. K zabezpečení činnosti pluku byl ustanoven 51. letištní prapor a rota spojení a radiotechnického zabezpečení. Prostějovské letiště bylo v té době v dezolátním stavu po hospodaření předchozích útvarů a tak před velitelem vyvstal velký úkol, kterého se Ing. Hejna zhostil neuvěřitelně dokonale, bez toho, aniž by byl narušen, nebo ovlivněn letecký výcvik. Kromě přestavby hangáru byly vybudovány stojánky pro vrtulníky, pojížděcí dráhy a velká pozornost byla věnována také úpravě a údržbě VPD. Po 4 letech, kdy ke své činnosti byly využívány zastaralé vrtulníky Mi-4, Mi-2 a poněkud novější Mi-8, čekal pluk výraznou událost, přeškolení na nový typ vrtulníku Mi-24. Od pluku byl vybrán odpovídající počet létajícího a technického personálu, kteří se v květnu a červnu 1978 zúčastnili přeškolovacího kurzu v Kirgizii na letišti ve Frunze. Po příletu těchto nových vrtulníků výrazně stoupnul význam a důležitost pluku. Nebylo jediného vojenského cvičení, na kterém by nebyla vyžádána účast těchto dosud u nás neznámých vrtulníků. Dokonce jsme byli pozváni do tehdejší NDR na cvičení Wafenbrüderschaft 80. Také jsme se začali zúčastňovat vojenských přehlídek, první byla 9. května 1980 v Praze. Že pluk dosahoval vesměs výtečných výsledků v leteckém výcviku, v otázkách bezpečnosti létání i v dalších v té době hodnocených oblastí, dokazuje to, že byl v roce 1984, už pod velitelem Jaroslavem Skácelem, vyhlášen nejlepším leteckým útvarem. Od téhož roku byl pluk zařazen do systému protivzdušné obrany státu a dvě posádky vrtulníků Mi-24 držely hotovost k ochraně státní hranice na různých rekognoskovaných a k tomu upravených plochách. Také začala přicházet pozvání na vystoupení vrtulníku na veřejnosti jak v Československu, tak v jiných státech Evropy. Vystoupení z počátku bylo prováděno jedním vrtulníkem a později ve dvojici. Nejprve to bylo na tehdy populárních Leteckých dnech s Květy (Bratislava, Mladá Boleslav, Holešov, Kbely, Očová, Mošnov, Prostějov) a od roku 1991 Švýcarsko, Maďarsko, Holandsko, Anglie, Skotsko, Belgie, Německo a Rakousko. Všechna vystoupení byla přijata s velkýohlasem a uznáním. Dvojice vrtulníků byla zařazena do Display teamu letectva armády České republiky. Výrazných úspěchů v zahraniční prezentaci dosáhla letka Ivana Pospíchala, která byla zařazena mezi elitní tzv. Tygří letky v rámci NATO a při jedné z každoročních soutěží byla vyhodnocena jako nejlepší. Veškeré tyto úspěchy skončily rokem 1994, kdy, podle tehdejšího trendu o rušení letišť, bylo rozhodnuto o zrušení vrtulníkového pluku a vytvoření vrtulníkové základny v Přerov. Průlet velkých skupin vrtulníků nad Prostějovem a okolím byla poslední tečka za jejich stálým působením v tomto krásném a malebném hanáckém městě. Celou historii 51.vrp popsal ve své knize bývalý příslušník Ing. Jaroslav Špaček. Působení vrtulníkového pluku v Prostějově přineslo mnohé i pro jeho obyvatele, jak po ekonomické stránce, tak i po stránce sociální. Mnozí příslušníci pluku zde našli své budoucí životní partnerky. Vysoce jsme oceňovali výbornou spolupráci a vstřícnost představitelů města a okolních obcí, zejména obce, rodiště pilota Josefa Františka, Otaslavice. Vždy nám vyšli vstříc při řešení našich problémů. Naopak my jsme se dokázali odvděčit: pořádali jsme Dny otevřeného letiště, které využívaly zejména školáci. Pokud to situace dovolovala, pořádali jsme pro ně i ostatní občany vyhlídkové lety, pomohli jsme při přemísťování železných skleníkových konstrukcí ve Smržicích, podíleli jsme se na výstavbě lyžařského vleku na Ovčárně v Jeseníkách. Byli jsme mezi prvními leteckými útvary, kteří ve spolupráci s prostějovskou nemocnicí, zahájily Leteckou záchrannou službu. Také naše každoroční Letecké plesy si získaly popularitu a byly hojně navštěvovány prostějovskou veřejností.
Vážení přítomní, závěrem bych chtěl za všechny příslušníky 51.vrp poděkovat občanům Prostějovského regionu za jejich přátelství, které nám v průběhu 20 let prokazovali, jejich porozumění pro naši práci a jsem přesvědčen, že na prostějovské působení budeme vždy rádi vzpomínat.
Děkuji za pozornost.